Co je příčinou současných změn klimatu

Asi vÅ¡ichni víme, že jsme prožili nejteplejší říjen, kdy průmÄ›rná teplota byla 25 stupňů Celsia. To je rekordní hodnota, a na tento mÄ›síc nevídaná. A nezdá se, že by listopad Äi prosinec byly nÄ›jak zvláštÄ› chladné. Je tedy jasné, že klima na naší planetÄ› se mÄ›ní, a to velmi rychle.

 

O globálních zmÄ›nách klimatu se mluví již od poloviny minulého století. Trvalo vÅ¡ak jeÅ¡tÄ› mnoho let, než se dostalo do povÄ›domí veÅ™ejnosti a než se s ním skuteÄnÄ› zaÄalo nÄ›co dÄ›lat. Problém je, že mnoho lidí stále odmítá pÅ™ipustit, že se nÄ›co takového dÄ›je. Je to vÅ¡ak naprosto jasné. Otázkou vÅ¡ak je, co je toho příÄinou.

 

 

Faktem je, že klima na naší planetÄ› se mÄ›nilo vždy. StaÄí se podívat, jaké průmÄ›rné teploty zde byly v druhohorách a jaké jsou dnes. Ve Ätvrtohorách se zase střídaly doby ledové a meziledové, pÅ™iÄemž bychom se mÄ›li dnes nacházet právÄ› na konci jedné z meziledových dob.

 

OvÅ¡em pÅ™irozené kolísání klimatu stále nevysvÄ›tluje rychlost zmÄ›n, kterou vidíme. NevysvÄ›tluje ji ani aktivita Slunce, která také periodicky kolísá. Ta totiž ani zdaleka nekoreluje s tím, co dnes pozorujeme. Zdá se tedy, že souÄasné zmÄ›ny jsou dílem ÄlovÄ›ka.

 

 

Na vinÄ› jsou pak skleníkové plyny, pÅ™edevším pak oxid uhliÄitý. Zatímco dříve totiž byla na naší planetÄ› rovnováha v tom, kolik jej bylo produkováno a kolik jej bylo absorbováno zpÄ›t, ÄlovÄ›k ji poruÅ¡il. A jistÄ›, v porovnání s ostatními producenty jej nevypouÅ¡tí mnoho, avÅ¡ak tento plyn setrvává v atmosféře velmi dlouhou dobu. A když se tyto pÅ™ebytky kumulují desítky let, pak najednou výsledný objem skleníkového plynu není tak malý.

 

Co tedy můžeme Äekat? Stále extrémnÄ›jší poÄasí a zmÄ›ny v rozložení srážek, které v podstatÄ› znamenají suché zimy a léto a proprÅ¡ené jaro a podzim. O tom, že to pro vegetaci, a to ani tu pÄ›stovanou ÄlovÄ›kem pro potravu, není ideální, asi není tÅ™eba hovoÅ™it. Proto je potÅ™eba zaÄít s tím nÄ›co dÄ›lat dřív, než se nám to skuteÄnÄ› vymkne kontrole.